... Mám teď šílený problémy v práci. Od listopadu totiž marodím - nedařilo se mi pár let otěhotnět a tak začal šílený kolotoč hormonů a dalších jedů do těla, pak operace "spodku" a protože to nedopadlo dobře, tak hned umělý oplodnění. To se taky nepovedlo, i když jsme moc doufali, tak obě embrya prostě "odešla"... Za čtrnáct dní mi končí šestinedělí a tak se budu vracet. Slíbila jsem v práci, že až k tomu dojde, tak jim dám dopředu vědět (na mé místo nastoupila kolegyně, která má ve smlouvě přesně napsáno, že je jako záskok po dobu mé nemoci). Jenže jsem se dozvěděla, že šéf to plánuje jinak a bude se mě snažit zbavit... Jsem úplně hotová... Věděla jsem, že návrat nebude jednoduchý, odešla jsem hodně narychlo, jenže důvod jsem měla dobrý - to chlap šéf ale nikdy nepochopí... Teď se mě bude snažit přesvědčit, abych odešla na dohodu - bez odstupnýho samosebou nepůjdu... Jenže chceme jít v srpnu na další pokus... A hlavně teď můžu jenom 365 dní marodit - takže do konce listopadu (začala jsem cca 20.11.2008) Tak vůbec nevím co dělat. Zrovna jsme podepsali hypotéku na barák, umělý stojí šílený peníze a já budu registrovaná na pracáku.... Vůbec se mi nechce s ním mluvit, vím, že mě to zase psychicky rozhodí... a teď přitom potřebuju být v klidu... Máte někdo zkušenosti s dlouhodobou nemocí? Nebo ještě líp nepracujete někdo na mzdovce?... Za jakoukoliv radu budu vděčná
Já vám zase na oplátku můžu poskytnou spoustu info o IVF a ICSI 
...Dík za přečtění mého extra dlouhého příspěvku. Katka
Pokud se nám to nepovede, tak si najdu práci a dáme si ten půl rok pauzu, než půjdeme na poslední pokus... I kdybych byla doma zadarmo, ale těhotná, tak to zvládnem... budeme šťastní a vždycky se to nějak udělá... Díky za radu 
... Od první třídy jsem chtěla být paní učitelky (tehdy teda ještě soudružka učitelka 
), tak by se mi to po letech (desetiletích 
, může se prý ještě žádat o prodloužení o 3 měsíce, ale to záleží na nich jestli to uznaj....
...