Diskuzní fórum o korálkování

Jakou největší chybu jsi jako korálkářka udělala?
Každý z nás musel během naší korálkářské kariéry dělat mnohá rozhodnutí, snadná i obtížná, závažná i méně vážná.
S přibývajícími zkušenostmi a znalostmi možná zjišťujete, že ne všechna rozhodnutí byla úplně správná, možná byste se v některých situacích dnes rozhodovali jinak než dříve.
Kdybyste mohli vrátit čas, rozhodli by jste se v nějaké situaci jinak? Které svojí "korálkářské" chyby či špatného rozhodnutí nejvíce litujete?
Ať už je váš příběh poučný či humorný, podělte se s námi.
Autor nejzajímavějšího příspěvku obdrží od našeho sponzora Koralky.cz poukaz na nákup v hodnotě 200 korun.
Nejzajímavější příspěvek bude vybrán dne 1.11.2011

No, můj největší omyl je VELICE aktuální, dnes jsem si vyzvedla balíček z Korálky.cz.
Objednala jsem si TOHO z nové řady 2011, mimochodem překrásné barvy.
Jenže jsem si dostatečně nepřečetla obsah jednotlivých pytlíčků. Jaké to bylo hrůzné zjištění že každý má jen 5g. Já začátečnice, zvyklá na 50ti gramové balíčky jablonexu a preciosy, ted najednou koukám na pidihromádku 24 pytlíčků za těžce vykorálkovaných 525,-
Bože jak já jsem hloupá, copak mě nenaučili číst

To je ted dilema, vrátit nebo zpracovat

Asi před dvěmi lety. Geniální nápad. Nepodařený šitý šperk se mi nechtělo párat, tak jsem se pokusila nitě vypálit. Hmmm - zčernalé páchnoucí korálky svižně putovaly do koše

Nejtěžším omylem mojí korálkové kariéry bylo, když jsem se pustila do megaprojektu, kterému jsem věnovala spoustu času, ale ne dost kvalitního materiálu.
To se mi těžce vymstilo, protože korálky začaly ztrácet barvu a pozlacené komponenty zčernaly.
Od té doby radši zainvestuji ty pidipytlíčky, abych své těžce vykorálkované finance nevyhodila v podobě zašlých šperků z okna a komponenty z obecných kovů se snažím vynechat úplně.

mou největší chybou bylo, že jsem se do korálkování vůbec pustila, je to těžká závislost, za chvíli budou nutné odvykací léčebny, jak tak pozoruju i třeba tento server

Největší chybou pro mně bylo nabídnout nekonečné možnosti barev obšívaných kuliček strakám v mém okolí - ještě nemají dost a já nemám čas vytvářet nic jiného

U většiny lidí platí, že chybami se člověk učí, ale někteří jsou holt neponaučitelní...jako například já. Mojí největší chybou, a to chybou neustálou, je syslení. Syslím si všechno, co má co dělat s korálky a to i když to nepotřebuji. Vždy když jdu do obchodu, tak si říkám, že vezmu jen to co mi došlo, ale nakonec se z toho vyklube nákup za několik set korun.

Tak to vím přesně Když jsem začínala korálkovat, skoro nic jsem o tom nevěděla a nakupovala chaoticky všechno možný. Takže velký šišatý rokajl, komponenty k nepoužití a stálo to dost peněz na nic.

Před pár lety mne, nevím z jakého důvodu, velmi oslovily korálky, kterým jsem do té doby vůbec nevěnovala žádnou pozornost, ba naopak pro mne byly hloupou zbytečností. Najednou se mi otevřel nádherný svět korálků a možnost úžasného tvoření. Ve své neznalosti a naivitě jsme nakupovala, nadšená z těch maličkých barevných kuliček, vůbec jem nevěděla nic o základech a nutnosti určité znalosti pro zdárné tvoření, o internetových stránkách, na kterých si děvčata radí, o internetových obchodech s pěknou nabídkou podstatně kvalitnějšího materiálu..., nevěděla jsem, že mohu někde koupit rokajl podstatně kvalitnější a ještě drobnější až ve velikosti máku. Začala jsem tedy s velikkostí 8/0 a 6/0, menší jsem neznala, nadšená a hrdá...
Poučila jsem se, vyhledávám jen velice pravidelný a kvalitní rokajl, se kterým velice ráda šiju, nadšení nepolevilo (to druhé jaksi ano ), bohužel sáčky nepravidelného většího rokajlu z mých začátků mi zde pouze leží a zavazejí, ani nemám odvahu je někde nabídnout.
Dnes už vím, že čínskému rokajlu je třeba se vyhnout velkým obloukem, naopak šití s českou Preciosou nebo japonským TOHO nebo Delicou je radost. Sice hodně zaplacená, ale přece jen radost. A o tu jde především...


Než jsem to zde dopsala, vidím, že stejně na tom byla Kiwika, která mne se svým příspěvkem, krátkým a pěkně výstižným, předběhla. Zřejmě nás bylo víc, ale chybami se učíme.

Já jsem taky na začátku nakupovala nadšeně a naivně nekvalitní korálky, ale naštěští jsem se brzy vzpamatovala (kromě toho nepravidelný čínský rokajl se dá použít do freeformu ) a teď si už rozmýšlím, co nakoupím.

Moje mnohem větší chyba jsou nedodělky. Začnu jeden projekt, pak třeba nemám čas, tak čeká na pokračování. Příště mám nový nápad, tak začnu něco dalšího. Pak potřebuju náhrdelník k šatům, začnu složitější věc, ale už to nestihnu dodělat a pak zase nemám čas... a pak se toho nakupí Takže teď mám předsevzetí dodělávat. Už jsem za poslední dva týdny dodělala tři věci, které už rok čekaly, a přebrala jsem hromádku smíchaného rokajlu. Tak snad se zbavím všeho

jak to zde pročítám, tak taky moje první chyby byly špatně koupené korálky (čínský rokajl, plasty), korálkování v posteli (a asi měsíc jsem ještě nacházela korálky), ale také špatně volený drát (eletrikářský), ale dalo se na něm dobře trénovat

Ale asi mou největší chybou bylo nabídnout své výrobky kamarádce, která chtěla náušnice. Ukázala jsem ji pár kousků v barvě co chtěla (růžová, modrá). Ta nakonec koukala na fotky 30minut, dalších 30minut vymýšlela jak by co vypadalo a další hodinu si kombinovala barvy. Pak opět hodinu přemýšlela zda to bude takové jaké chce a na konec si vybrala náušnice, které jsem ji ukázala jako první. Ještě že mě korálky naučili trpělivosti, jelikož bych ji měla na svědomí a asi by mě zavřeli za jají vraždu

Nevím, jestli jde o největší chybu v pravém slova smyslu, ale mám často potíže s lidmi, kteří chtějí opravovat nějakou bižuterii, kterou kdysi někde koupili a pak se jim rozpadla. V počátku jsem jednou či dvakrát nabídla kamarádkám či kolegyním opravit rozbité zapínání, na které si stěžovaly, ale teď už mi známí občas nosí takové kousky, že byste nevěřily, že takové hrůzy se dají nosit - příšerné plastové korále, otřesné návleky, naprosto šíleně ukroucená očka na ketlovaných věcech... A tak se občas stane, že místo výroby nových věcí, opravuji takové hrůzy, že mě to samotnou děsí. Prostě asi neumím říct ne...

Když se nad tím zamyslím,tak pár velkých chyb jsem už v korálkování udělala. Krom těch běžných začátečnických s výběrem materiálu a syslících záchvatů, po kterých se mi tu hromadí materiál, který asi nikdy nepoužiju, jsou tu i chyby vážnější a ty se obvykle týkají lidí. Ve své naivitě a ochotě jsem mnohdy slíbila vyrobit něco na přání a to se mi leckdy vymstilo. Lidi totiž nevědí co chtějí a když už vědí,tak to neumí popsat.. atd. A tak jsem,já bláhová, slíbila vyrobit jedné nevěstě sadu náhrdelníku,náramku a náušnic.Požadavek zněl ,jako obyčejně, zcela "konkrétně" , tedy chci něco jednoduchého,originálního a bílorůžového nebo bílofialového. Tedy jsem vyrobila tři sady dle požadavku,aby si ta šťastná žena mohla vybrat. Nevybrala si žádnou a s ohrnutým nosem mi vše vrátila,že jsem nesplnila její požadavky... Po čase jsem viděla fotky ze svatby a k tomu zpráva,že nakonec tedy sehnala to co po mně chtěla a já to nebyla schopná vyrobit, a že byla se svým výběrem moc spokojená.
Byla to bílá motanice....

Moje největší chyba s korálky? no není lehké vybrat jednu za všechny, můžu dvě? Za prvé: impulsivní nákup - levné komponenty z obecných kovů - krásně černají, matní a lehko se ukroutí; neoznačený rokajl v kovových odstínech, ještě před došitím kuličky kovová barva slezla a zůstaly průhledné korálky A za druhé: práce pro známé, těm se člověk totiž nezavděčí, kdyby se rozkrájel (již několikrát se mi stalo, že jsem předělávala hotový kus)

Já to vezmu trošku oklikou, největší chyba dle mého přítele - že jsem s korálkováním vůbec začala Stalo se to pro mně dost brzo drogou a šidím kvůli tomu výcvik se psem, šidím kvůli tomu práce v domácnosti, šiju už i při některých návštěvách a místo abych si pomyslela, když jde přítel na ryby - ježiš to zase budu doma sama, tak si pomyslím-jůůů můžu korálkovat aniž by někdo řečnil, že si u toho kazím oči A když ukazují v telce nějaké nové techniky, tak slyším "nedívej se na to-vůůůůůbec se na to nedívej"

Asi jako hodně ostatních lidí jsem v začátcích impulsivně a bez přemýšlení nakupovala... ale abych po X-té neopakovala to samé, prozradím chybu, která se se mnou vleče od začátků a vím, že se jí nikdy nezbavím...:

Když jsem začínala s korálky, dělala jsem takové ty věci jako motanice a jednoduché ketlování. Z obyčejných levných korálků. Přitom jsem říkala, že nikdy, NIKDY, nebudu kupovat dražší korálky jako třeba ohňovky nebo vinutky.
...uplynula určitá doba... a už jsem vesele používala jak ohňovky, tak vinutky. Přitom jsem tvrdila, že jediná myslitelná barva komponentů je stříbrná a že nikdy, NIKDY, nebudu používat jiné barvy.
...uplynula určitá doba... a já si ve svých zásobách mohla vybírat z komponentů stříbrné, platinové, černé, měděné, staroměděné, zlaté, starozlaté a mosazné barvy. Přitom jsem tvrdila, že nikdy, NIKDY, neopustím ketlování a ani nesáhnu na korálkové šití.
...uplynula určitá doba... a já si koupila prvních pár sáčků TOHO rokajlu a pustila se do obšívání kuliček, a to se zápalem téměř maniakálním. I když jsem při práci používala jehlu a nit, uklidňovala jsem se, že nešiju, ale obšívám (to je přeci něco absolutně jiného, že). Přitom jsem si opakovala, že nikdy, NIKDY nebudu z korálků doopravdy šít.
... uplynula určitá doba... a mé zásoby se rozroslty o plsť, širokou barevnou škálu Nyma a Superlonu, o jehly a o další kila rokajlu. Ano, šiju a vyšívám až se ze mě kouří a náramně mě to baví. Zatím přitom prohlašuju, že nikdy, NIKDY, nebudu šít široké peyotové náramky, nikdy nebudu obšívat SW rivoli (to už jsem vlastně taky porušila), nikdy nebudu dělat zvířátka z korálků, nikdy... NIKDY se tohohle zlozvyku nezbavím

Tenhle příspěvek je asi mimo soutěž, protože žádnou konkrétní největší chybu nevyjmenuju, ale jako téma k zamyšlení se mi to líbí
Ještě nikdy jsem (páááni, to musí znít HODNĚ namyšleně, čehož ovšem docílit nechci ) neudělala chybu, která by mě zároveň někam dál neposunula, dokonce čím větší chyba, tím větší pokrok...
Např. jsem něco blbě obšila, a když mi chyběly k došití poslední 4 korálky, tak jsem si to všimla, celé to vypárala a napodruhé vymyslela mnohem lepší zdobení či zavěšení...
Velkou chybou je, že jakmile mě něco napadne, tak se do toho pustím, i když ještě nemám dodělaný předchozí kousek, a pak mám rozděláno spoustu věcí najednou, ale i těm dočasně opuštěným kouskům prospěje, že mám od nich na čas pauzu, a pak, když se k nim vrátím, vidím to jinak, lépe je propracuju a odstraním, co mi třeba nesedělo.

Jakou největší chybu? Tak to je jasný. Skoro jsem přestala s korálkováním. Chyběla mi moje múza (doteď si někde lítá, ale pomalu se vrací). Prostě dřív jsem vyrobila 50 náušnic za měsíc a teď?? Teď jsem chopná udělat tak jedny a to se ještě přemlouvám. Do toho jsem se začala zajímat o nehtění (ne umělý ale výživa přírodních a tak..) a řeknu vám, že moje zásoba laků se začíná podobat korálkům na začátku. Objednávám a syslím vyživovací laky, olejíčky a zdobení jako jsem dřív syslila korálky hrůůůza. Ale nebojte, včera jsem konečně dodělala freeform náramek, kterej mám načatej už od loňska a pak náušnice a už mám vymyšleno co budu vyrábět dál, takže múzo vrať se

Já jsem udělala úplnou pitomost, když jsem zatočit drátek kolem řady a když jsem ho ustříhla ta jsem zjistila, že jsem ustříhla celou tu řadu takže jsem se ponaučila a už to jen zatáčím a pokouším se to dostat dovnitř zvířátka aby konec nebyl vidět

Mojí největší chybou bylo a zatím stále ještě je, že si nedokážu nechat svoji práci zaplatit. Z radosti, že se mé výrobky někomu líbí si těžce řeknu o příspěvek na materiál a hodiny práce ukládám do kolonky: "Ještě mě to baví". Když pak člověk potká zákazníka "typ - přemiza, co neví, co by chtěla", zůstává hořká příchuť pelyňku...
... ale! Pelyněk je léčivý a korálkování je super a tak na to peču! Ještě pořád jsou tu ti ostatní

Tak moje největší chyba byla asi ta že jsem začala vést korálkový kroužek a děti co nestihli dodělat tak mě poprosili ať jim to dodělám prvně se jednalo o jednoho dva a teď to vypada tak že většinou za všechny všechno povečerech dodělavám

Moje největší chyba je asi taková, že nedělám nic, co by se mi nelíbilo. To si tak udělám šperk a když je hotový zjistím, že se mi i líbí a už už přemýšlím k čemu bych ho nosila. Jenže spousta známých ví, že dělám korálky a že je i tak nějak prodávám a tak po mně vždycky chtějí fotky nových výrobků..a já chlubilka jim vždycky pošlu fotky všechno, co jsem zas napáchala. Nebo jakožto velká chlubilka fotky umístím do galerie na facebook či g+ no a když se najednou ozve někdo, že by ten výrobek moc chtěl a jestli je na prodej, odpovídám, že ano a až pak zjišťuji, že díky nákupu komponentů z x různých obchodů a přes různé známé, nemám materiál na to, zhotovit úplně ten samý šperk..tudíž se musím toho svého, co jsem si už tak představovala k čemu všemu ho budu nosit, vzdát. To je chyba, kterou neustále opakuji..

Mojou najhoršou a najväčšou chybou bolo, že som si nedala pozor na môjho brata, vtedy ročného. Dostal sa k môjmu organizéru s korálkami a všetky mi ich vysypal na jednu kopu do vysokého koberca... nuž, vyskúšala som si "prácu" Popolušky asi na týždeň a žiadne holuby mi na pomoc neprileteli.

Největší chybou bylo vydat se na několik kurzů, navštívit prodejny v Jablonci, poznat se s profíky v korálkovém oboru u nás, sledovat co všechno se dá z korálků vykouzlit a snažit se držet krok a být lepší!!!
Myslím, že kdybych místo korálků peníze spořila, už jsem obletěla zeměkouli a několikrát!!

Vidím, že chyby, které jsem udělala já, jsou tu vymenovány úúúplně všechny, tak tedy shrnu: chyba č. 1 - že jsem před necelými dvěma lety navštívila první kurz korálkování, což byl solidní základ pro parádní korálkovou závislost, pak přeskočím, co již bylo Vámi všemi napsáno a pokračuji chybou č. x (co mě momentálně nejvíc štve) - protože šiju hodně v noci a jsem unavená, tak před asi měsícem jsem si takhle parádně rozstřihla dva právě dodělané lístky na obšitém kabošonu (co mám nedošitý ještě z kurzu...) Kdyby se mi to stalo aspoň poprvé... a určitě to nebude ani naposled

Prvotní chyba byla vůbec s korálkama začínat. Ale mou největší chybou je, že když mi něco nejde, tak se strašně rozčiluju a jsem hnusná na všechny okolo a pak mě to akorát mrzí.
Jinak: taky, hlavně ze začátku jsem mívala nakupovací záchvaty, nedodělávání věcí, prostě většina, co je popsána výše...

Moja najvacsia chyba sa pravidelne opakuje
Obsivam si kamienok, uz to skoro mam a zrazu mi spadne na podlaho, na stol... a koralky sa rozbiju a mozem zacat odznova. Sikovnost nadovsetko Nepoucitelna.

mojí největší (a kstále se opakující) chybou je (kromě již výše zmíněných) to, že si pokaždé koupím nějakou super truper barvu rokajlu, ale na zkoušku samozřejmě málo - napr. 10g. A když pak jdu doplnit zásoby tak (v tom lepším případě) daná barva rokajlu není k dostání, nebo (v tom horším případě) už ani nikdy nebude...
nicméně jsem se aspoň trošku poučila, tudíž když jsem se po skončení Rokajlfestu stavila na Vinohradech v Korálky.cz, tak jsem si dané nikde jinde nemožno sehnatelné barvy (úžasná hnědá) rovnou koupila několik pytlíků (sice už se taky zásobička pomalu zmenšuje, ale krize zatím nenastala

Moje největší chyba je asi ta, že bych chtěla umět všechny druhy technik korálkování. Nakoupím si na to hromadu materiálů a nakonec se mi tu "suší" kila fima, tuny TOHA, kilometry NYMA a hromady plsti... Ale zase je mi líto to prodat dál, co kdyby se ve mě ten výtvarný duch přecijenom probudil

Není chybou, že jsem s korálky kdy začínala, protože bez nich si neumím představit svůj život. A navíc se skvěle doplňuji s manželem a jeho letadýlky Největší chybou bylo a je, že vše hotové nejprve ukáži mamce. Ta je ulítlá po náhrdelnících a náramcích. Obvykle mi z hotovek nic moc nezbude.